V mezinárodním obchodu hraje kamionová doprava dosud nezastupitelnou roli. Sehrávala ji i v posledních dvou letech, kdy svět ochromila pandemie koronavirového onemocnění. Co vše se změnilo v návaznosti na proměnu obchodních toků? Doprava musela reagovat jako celek a kamiony při tom využívaly své flexibility. I v silničním oboru se ovšem řada věcí změnila a mění i dále, především s nástupem alternativních paliv a zejména elektromobility.
Přeprava zboží v Evropě stojí pod dlouhodobým tlakem, aby se přesouvala ze silnice především na železnici. Přesto zůstává silniční doprava nenahraditelná. Důvodem je zejména vysoká nezávislost nákladních vozidel na stanovené pevné trase – s kamionem lze většinou pohotově vyřešit situaci v případě zablokování původní cesty. Silniční doprava má také v poměru k ostatním dopravním módům dostupnější dopravní prostředky i bezproblémovější přístup na infrastrukturu. Vyjet s nákladním vozidlem na silnici je zkrátka snadnější než s vlakem na koleje. Snadněji se také přizpůsobuje aktuální velikosti poptávky a dokáže nabídnout příznivější tržní cenu za přepravení zboží. Aktuální a nepříjemné omezení pro ni ovšem představuje nedostatek řidičů.
Po silnici je přeprava zboží „door to door“ jednoduchá
„Nezanedbatelná je také vnitřní síla tohoto odvětví, která se ukazuje například ve vůli k digitalizaci obchodních vztahů,“ upozorňuje na další výhody silničního dopravního oboru Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR. Silniční nákladní doprava tak sehrává zásadní roli nejen v mezinárodním obchodu, ale též ve vnitrostátním, kde vzhledem k malým přepravním vzdálenostem zpravidla nemá efektivnější alternativu. Její nespornou výhodou je rovněž možnost takzvané door‑to‑door přepravy bez nutnosti spolupráce s jinými dopravními obory a s tím spojenými manipulacemi, a tedy náklady za tyto manipulace.
Kamiony posíláme na silnice my všichni
„Za zásadní považuji uvést to, že mezinárodní kamionová doprava si nejezdí sama pro sebe, ale přepravuje pro nás zboží, které jsme si my rozhodli potřebovat a obchodovat s ním,“ zdůrazňuje Radek Novák, vedoucí katedry logistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. „Že jsme rozmazlení a chceme zboží čím dál víc, to není problém kamionové dopravy, i když si to někteří takhle vykládají. Co se týče nezastupitelnosti tohoto druhu dopravy, jde nejen o její obecné charakteristiky, kdy je náklad po celou dobu přepravy pod osobním dohledem řidiče, ale i o prostý fakt, že v některých obchodních operacích – respektive oblastech – žádný jiný mód dopravy prostě nelze použít. Například v přepravách na poslední míli by bez nákladních automobilů hmotný obchod neexistoval.“
Jeho slova doplňuje Bedřich E. Rathouský, rovněž z katedry logistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. „Z hlediska přepravní vzdálenosti se využití například železniční dopravy začíná vyplácet až od nějakých 600 až 700 kilometrů. To je ale jen ekonomická teorie a v praxi záleží i na dalších faktorech,“ zdůrazňuje Bedřich E. Rathouský. „Za všechny vzpomeňme charakter přeprav nákladu a dopravní infrastrukturu – ať už z hlediska jejího liniového, nebo uzlového subsystému. Není proto výjimkou, že zásilky putují po silnici i na podstatně delší vzdálenosti – 1000 kilometrů žádná míra.“
Celý článek si můžete přečíst v Magazínu logistika https://logistika.ekonom.cz/c1-67052910-evropsky-obchod-stoji-na-kamionech