Kamioňák je jako pružina, vždy připraveny ve zlomku vteřiny reagovat, protože jeho reakce musí udržet tuny, které si někteří nedokáží ani představit. Současně musí reagovat, aby zvládli zmírnit následky neznalosti či provokativního chování ostatních řidičů.
Co kamioňák, to sportovec a hlídač
Řidič kamionu není jen „mezičlánek“ volantu a sedadla, je to sportovec s velmi rychlými reakcemi. Jako sportovec, který musí své svaly protahovat, i on musí neustále trénovat svůj postřeh, protože ostatní účastníci silničního provozu umí přichystat pěkné překvapení v podobě brzkého zařazení při předjetí, náhlého brzdění a v neposlední řadě nesprávnému zařazení z přiřazovacího pruhu. Rychlá reakce a včasné správné ovládání tun za zády, řidič kamionu dokáže ochránit mnohé od fatálních následků dopravní nehody a neustále hlídá i řidiče kolem sebe.
Nejezdíme 30-85 km/h abychom se mstili a nebráním e v předjíždění
Kamioňák má obrovskou zodpovědnost. Jeho těžiště nákladu není jednoduché pro laika odhadnout, nejen z důvodu, že pod plachtu není vidět. Jeho styl jízdy po silnicích první třídy se většinou odvíjí od tonáže nákladu. Po rovince dobře, z kopce brzdíme a do kopce to vážně rychleji se 40 tunami na „zádech“ prostě nepojede. Pokud se krajnice nebezpečně drolí, nebrání kamioňák v předjetí, chrání sebe i vozidlo před možném utrhnutí krajnice a nepříjemnému faktu „převrácení“.
Co se týká dálnice, do kopce pomáhá třetí pruh, ale po rovince opravdu více jak 85 km/h, jet nemůže, jednoduše má vozidlo omezovač rychlosti. Co se týká kamioňáků, které čekají 3 000 km a musí přesně dojet na předem určené parkoviště, rozhoduje každý kilometr. Na této vzdálenosti to opravdu řidič pocítí. Předjet je jeho jediná šance, jak uniknout odpolední špičce, nebo zrychlit o 5 km/h. Nemůže předjíždět svého 100 km/h, nýbrž jen skutečně o „3“ km/h rychleji než předjížděný kolega kamioňák. Neurychlí a ani nijak neovlivní svou rychlost, ale v cíli být na čas prostě musí.
Laik nepochopí jaké to je, když není kde zaparkovat
Nejeden řidič osobního vozidla na dlouhé cestě a díky vlastní únavě postřehl, že za volantem by raději sedět nechtěl a modlí se, aby šťastně dojel. Přestávka na prvním parkovišti a protáhnout se. Co se tedy děje, pokud je kamioňák unavený? Hledá skutečně první parkoviště, kde si odpočine? Ano, jen v tom rozdílu, že na prvním zastavit nemůže, je plné, druhé parkoviště je v úpravách a pro kamion velmi ztíženě k projetí. Možná to třetí parkoviště za 63 km bude k odpočinku a do té doby je otevřené okno a žvýkačka. Bohužel, nemůže sjet tam, kde by si přál, je dlouhý a těžký a kdekoliv, kde se schová osobní vůz, on „zavazí“ a je pro ostatní velmi nebezpečným terčem.
Jaký je vlastně cíl kamioňáka
Je omezený časem, který se mu odečítá „nad hlavou“ v podobě tachografu a měří přesně dobu jeho jízdy. Jeho čas nelze krátit ani prodlužovat podle rozmyslu. Je to pevně stanovený čas, který musí co nejvíce využít tak, aby náklad přivezl včas. Není zde proto, aby si jezdil jen pro to, že má rád dlouhé a náročné jízdy pro vlastní potěšení, je to hlavně jeho práce.
Mnoho ochránců přírody se ptá proč nejede náklad po železnici, ale tolik kolejí k dispozici není. Přesvědčovat o tom, že kamion je obratel, který je součástí páteře naší společné ekonomiky po situaci Covid-19 zajisté není potřeba. Pokud příště uvidíte kamioňáka, který nejede podle toho, jak byste si přáli, zkuste to z jiného úhlu pohledu, věříme, že je to pro nás všechny řidiče a hlavně právě kamioňáky velmi důležité.
Svezli byste řidiče osobního vozidla v kamionu? Jak byste mu vysvětlili řízení tunového nákladu, aby vás příště neohrozil? Připravujeme akci v říjnu, kde dáme možnost laické veřejnosti svézt se v kabině kamionu. Kdo z vás má chuť stát se jedním z průvodců?
