Mezinárodní studie mezi dopravci a dalšími společnostmi v silniční dopravě vypracovali studii, která naznačuje znepokojivé informace. Šetření ukázalo že obchodování s lidmi je praktikováno v evropské silniční dopravě a odhaluje porušování lidských práv na hranici Evropské unie.
Dopravní společnosti se v důsledku Covid-19, dostávají do situace, která žene ceny od výrobců a spedic na finanční úroveň stěží pokrývající jejich náklady na dopravu. Tito dopravci se pak pod tímto tlakem dostávají do situace, kdy již nedokáží udržet bonitu společnosti a uchylují se k praktikám, které vedou ke snížení výplat a ohodnocení samotných řidičů. Zde se potom uchylují k řešením, která indikují praktiky na hranici se zákonem.
Šetření ukázalo, že některé dopravní společnosti využívají nedostatek kontrol a donucovacích prostředků při pandemii a rozhovory s řidiči odhalily vykořisťovatelské praktiky běžné v tomto odvětví a další obtíže, kterým čelí v důsledku krize Covid-19.
Řidiči z Ukrajiny, Běloruska, Uzbekistánu, Turecka, Filipín a dalších zemí mimo EU jsou najati za východoevropských podmínek , přestože pracují téměř výhradně v západní Evropě.
Řidiči jsou nuceni podepisovat smlouvy, které jsou psány v jazycích, kterým nerozumí.
Řidiči dostávají průměrný pevný plat kolem 100–600 EUR měsíčně.
Zaměstnavatelé přepravují řidiče ve skupinách v mikrobusech do západní Evropy, kde začínají pracovat.
Řidiči žijí ve svých vozidlech měsíce bez přerušení, kde tráví svůj odpočinek, spí a jedí.
Řidiči dostávají falešné doklady, aby uvedli úřady v omyl ohledně jejich postavení v zaměstnání.
Řidičům, kteří si stěžují úřady na dobu řízení a odpočinku, bezpečnostní problémy, platby nebo jiné stížnosti, hrozí násilím a pokutami.
V přestrojení krize Covid-19 snižují nadnárodní zákazníci a dopravní společnosti ceny za dopravu a mzdy řidičů.
Dostačující, nebo ne osobní ochranné prostředky byly zpřístupněny hnacích personálu.
Výjimky z doby řízení a odpočinku vedly k tomu, že zaměstnavatelé požadovali od řidičů ještě nebezpečnější přesčasy.
Řidiči jsou nuceni zůstat ve svých nákladních vozech bez přístupu k čisté vodě, funkčním toaletám nebo hygienickým zařízením.
Řidiči nedostávají nemocenské.
Vedoucí studie Edwin Atema z organizace FBV-VNBm vyzval společnosti, které porušují lidská práva řidičů nákladních vozidel, ve stínu pandemie Covid-19, a naléhavě vyzval vlády nadnárodních společností, korporací a nákladních společnosti na ochranu řidičů.
Nesmíme zapomenout na to, že řidiči kamionů udržují evropské hospodářství v pohybu, zvládají 75 % vnitřní přepravy zboží v EU a jsou nepostradatelní pro naše přežití a vzestup po Covid-19.
Místo toho, aby dotčené nadnárodní společnosti projevovaly úctu těmto řidičům, nevědí nebo se nezajímají o to, co se skutečně děje v oblasti jejich subdodavatelských objednávek nevidí. Mnoho nadnárodních zákazníků požaduje nižší ceny a poskytovatelé dopravních služeb nabízejí nižší mzdy, což vede ke zneužívání řidičů a bezpečnost nejen silničního provozu.
Zdroj: ITFglobal.org
